Dialog je hra

Dvě vybrané osoby dostanou zadaný název společné situace (například U doktora, Stěhování, ale klidně třeba i Divoký králík a podobně). Po dobu 3–5 minut si mohou připravit její základní obrysy a potom ji začnou předvádět/hrát před ostatními zúčastněnými. Ostatní zúčastnění*é mohou kdykoli v průběhu situace tlesknout a zakřičet slovo „změna“. Když se tak stane, hrající osoby musí situaci zastavit a ta z nich, která před tlesknutím jednala jako poslední, ať už verbálně či pohybově, musí toto jednání zopakovat s pozměněnými okolnostmi, podle toho, jak změnu zadá osoba, která tlesknutím situaci zastavila – může zasadit stejný dialog do jiného prostředí, vložit promluvu do úst jiné postavě nebo s jinou motivací, pozměnit věk, vztahy nebo psychický stav apod. V žádném případě se není třeba bát absurdnosti, právě naopak, důležité je neklást žádné překážky fyzickému ani slovnímu projevu fantazie. 

Situace se změní, hra dále pokračuje a je samozřejmé, že hrající osoby musí děj dané změně situace přizpůsobit. Hrají, dokud příběh nedojde k logickému konci, avšak ostatní mohou scénku tlesknutím změnit i opakovaně. 

Přínosné může být, když se v roli hrajících postupně vystřídají všichni studenti*ky a vyzkoušejí si tak obě polohy tohoto cvičení.

Cílem aktivity je podpořit představivost, ukázat hranice možného a nemožného a narušovat stereotypní vytváření dialogu. Cvičení je možné využít také jako icebreaker.