Divadlo fórum

kontextová mapa, divadlo forum
skupina
volný prostor třídy
45–60 minut

Pomůcky:  5 židlí a stůl, arch papíru, fixy a lístečky s postavami.

KATEŘINA: Řádná svatba, to jsou řádné svatební šaty!

PETRUCCHIO: Říká kdo?

KATEŘINA: Řádná svatba, to je dobré jídlo! A veselí! A bulení!

PETRUCCHIO: A je to navždy! Před Bohem jenom jednou!

KATEŘINA: Říká kdo?

PETRUCCHIO: Já, a abys věděla, na svatbu klidně přijdu jako trhan. Musí ti stačit, že jsem tu a plním slib.

Promluvy postav z her Wiiliama Shakespeara pro Theatrum.online napsaly Silvia Divekyiová, Sabina Machačová a Kateřina Jebavá.

Divadlo jako nástroj poznání nejen ve škole

Jan Amos Komenský, český rodák a myslitel v mnoha oblastech (mimo filozofii, teologii a lingvistiku také v pedagogice a didaktice), je známý svým blízkým vztahem k divadlu a dramatu, které považoval za dobrý pedagogický prostředek a doporučoval hraní divadelních her jako nástroj vzdělání a poznání, který je navíc možností oživení výuky a školní práce.  „Proti tradici středověkého verbalismu a metodě memorování prosazoval názorné vyučování, při němž se žák měl slovům a pojmům učit na základě praktického poznávání věcí, prostřednictvím příkladů a vnímáním vlastními smysly.“  Sám psal latinsky školské divadelní hry určené do výuky (např. Diogenes kynik znovu naživuAbrahamus Patriarcha nebo soubor her Škola hrou aneb Živá encyklopedie, to jest Procvičení Dveří jazyků na divadle). O divadle ve škole v pojetí Komenského se dočteme v hesle J.A.Komenský divadelní Encyklopedie IDU také toto: „Nemělo být profesí, ale jen metodou k osvojení vážných a užitečných věcí a myšlenek. [...] Divadelní hry měly přispět k navození radostné atmosféry výuky a k povzbuzení žáků v píli a soutěživosti. Divadlo v pojetí Komenského mělo být prostředkem mravní, společenské a jazykové výchovy, mělo cvičit bystrost, pohotovost a vtip, zbavovat ostychu, učit přirozenému vystupování na veřejnosti, zdokonalovat mimiku, mluvní projev a připravovat žáky na jejich povolání.“

Podobně jako Komenský si didaktickou kvalitu divadla uvědomoval i Bertolt Brecht, přední postava německého divadla a dramatiky 20. století. Tento divadelní režisér, básník a dramatik vytvořil koncept didaktické hry (německy Lehrstück) určené laikům, jejímž cílem bylo to, aby si prostřednictvím hraní role mohli lépe uvědomit problémy dobové společnosti.

Tento koncept didaktické hry rozvinul v 50. a 60. letech 20. století brazilský divadelník a divadelní teoretik Augusto Boal se svým souborem Teatro de Arena. Boal byl přesvědčen o tom, že divadlo je efektivním nástrojem nejen vzdělání, ale i politického boje,a snažil se prostřednictvím divadla pomoci lidem z brazilského venkova a chudinských čtvrtí, kteří často neuměli číst ani psát, neznali svá práva a jejich živobytí záviselo na majitelích půdy, na které pracují, lépe pochopit příčiny své sociální situace.  Autorský kolektiv metodické příručky Divadlo Fórum  o Boalovi uvádí: „Velkou inspirací pro Augusta Boala byl brazilský pedagog a autor knihy Pedagogika utlačovaných Paulo Freire. Oba dva vycházejí z myšlenky, že učení je prostředkem změny a že vzdělání je cestou k osvobození. Boal chtěl vytvořit takovou formu divadla, kde lidé sami berou aktivitu do svých rukou a zkoumají, předvádějí, analyzují a transformují realitu, ve které žijí.“ Boal tak přemostil prostor jeviště a hlediště a pozval diváky, aby nejen viděný příběh analyzovali, ale také do něj vstoupili a pokusili se změnit jeho průběh. Filozofii svého divadla a techniky shrnul ve své knize Divadlo utlačovaných (1979). 

(Divadlo Fórum. Metodika pro pedagogy. Dostupné na https://www.forumppv.cz, s.5)

Základním principem úvah Komenského, Brechta i Boala je důvěra, že tělesný prožitek role v konkrétní hrané situaci či příběhu jednak napomáhá člověku lépe porozumět podílu jednotlivých zúčastněných aktérů na daném konfliktu, jeho příčinám a důsledkům, jednak přispívá k hledání konstruktivního řešení či změny dané situace, ať už jde o problém více individuálního nebo sociálního charakteru.

Divadlo Fórum

Zadejte studentstvu modelové téma – „důležitost maturity“ a nechte je v následujících 5 minutách vytvořit asociační clustering na velký arch papíru. S použitím zachycených informací pak studenti*ky ve dvojicích vytváří vždy jeden z možných způsobů smýšlení o problému, přiřadí je k postavě (typu) a zachytí na papír všechny své myšlenky, včetně  možných motivací, proč daný problém postava vnímá právě daným směrem. Jednou z replik pak může být např: „Maturita je nepostradatelná, pro rozvoj naší rodinné firmy je nezbytné vedení člověkem vzdělaným, nejlepší je studovat celý život na úkor rodinných povinností…“ V protikladu k jinému přístupu v duchu: „Maturitu jsem nikdy nepotřeboval*a, nejdůležitější je rodinné zázemí a spousta dětí a nic jiného v životě nemá hodnotu…“ 

Připravte si také lístečky s postavami – otec, matka, prarodič, strýc, teta, přítel*kyně, kamarád*ka. 

Následně vyberte hlavní*ho aktéra*ku, mladého člověka v maturitním ročníku a další 4 postavy vyberte losem. Postavu hlavní*ho aktéra*ky může hrát student*ka sám*ama za sebe, ostatní postavy však vychází z kombinace losem vybrané postavy a losem vybraných motivací a smýšlení o problému. 

Postavy se setkávají v situaci rodinné oslavy, na níž se rozhovor točí kolem přípravy na maturitu a následného životního směřování hlavní*ho aktéra*ky, který*á by měl*a na konci několikaminutové improvizace vyslovit své rozhodnutí, jak se k blížící se maturitě postaví. 

Situaci se studujícími zreflektujte, popište, jak se hlavní aktér*ka rozhodl*a a na základě kterých argumentů postav se tak stalo. 

Aktivitu je možné dále rozvíjet tak, že postupně měníme jednu až všechny postavy/motivace a sledujeme, jak se situace mění pod tlakem jejich mínění o situaci.

Navrhované téma „důležitost maturity“ lze nahradit jiným, obecně známým a zvolené věkové skupině blízkým tématem.  

Na závěr aktivity je vhodné zařadit volnou debatu studentů*ek o jejich zkušenostech se situacemi, ve kterých bylo těžké obhájit svůj názor. 

Cílem aktivity je vyzkoušet si, jak okolní svět formuje naše smýšlení o životě a nastolených otázkách. Jak těžké může být si udržet svůj vlastní názor, pokud není chápán a podporován nikým z našeho okolí. 

Textový blok
Obsah pouze pro přihlášené pedagogy.
Nahoru na start