O Mariánském sloupu

Přečtěte si čtyři příběhy o Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí a určete, jaký význam a smyslu sloupu se v jednotlivých příbězích konstruuje. Vysvětlete, které konkrétní myšlenky, slova, pojmy a formulace zmíněné významy konstruují.

Kardinál Duka požehná mariánský sloup v Praze

Znovuobnovený mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí požehná na slavnost Nanebevzetí Panny Marie v sobotu 15. srpna kardinál Dominik Duka.

Stane se tak po bohoslužbě, kterou bude od 10. 00. sloužit v protějším chrámu Matky Boží před Týnem. Slavnost návratu mariánského sloupu do centra Prahy, kde stál od poloviny 17. století do 3. listopadu 1918, začne již v pátek 14. srpna ve Staré Boleslavi. Od 18.00. se ve zdejší bazilice Nanebevzetí Panny Marie uskuteční mariánské nešpory. 

Mariánský sloup se po více než sto letech vrátil na Staroměstské náměstí letos 4. června. Kardinál Dominik Duka při této příležitosti zmínil jeden z důležitých významů mariánského sloupu. „Tyto mariánské sloupy byly vždy symbolem ochrany nejen před válečným nebezpečím, ale také ochrany před nebezpečím zhoubných infekčních nemocí,“ uvedl tehdy v reakci na probíhající koronavirovou pandemii pražský arcibiskup.

Zdroj: Poutní místo Stará Boleslav, 8. 8. 2020

Rok 1918: Jen ho sejmi! Jak to bylo s mariánským sloupem na Staroměstském náměstí

Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale viděli památník protireformačního katolicismu.

Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města pražského. Nechybělo na něm však alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy.

Zdroj: Český Rozhlas Plus, 12. 9. 2018

Před 85 lety byla založena Církev československá husitská

Zítra si připomeneme, že před 85 lety byla založena Církev československá nesoucí od r. 1971 soudobý název, totiž Československá církev husitská. Tento nový církevní útvar vznikl po r. 1918 na půdě římského katolicismu jako výsledek českých reformačních tradic. Už od poloviny 19. stol. žádala část českého duchovenstva modernizaci katolické církve. Organizací těchto modernistů se stala Jednota katolického duchovenstva, jejíž činnost však byla ještě před vypuknutím Velké války ukončena rozhodnutím papeže. Světová válka poté v národě vystupňovala protiklerikální nálady, které vyvrcholily povalením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Zdroj: Český rozhlas, 7. 1. 2005, https://temata.rozhlas.cz/pred-85-lety-byla-zalozena-cirkev-ceskosloven…

Mariánský sloup: Rozkurážení hasiči a anarchisté za zpěvu národních písní strhávají symbol habsburské moci

„Průvod ubíral se pak na Staroměstské náměstí, jež zaplnil za zpěvu vlasteneckých písní. Tam lid chtěje dáti výraz své nenávisti k Habsburkům i zjednati zadostiučinění za potupu svého národa strhl mariánský sloup,“ napsala Národní politika o událostech z 3. listopadu 1918. […]

„Před pátou hodinou večerní přitáhl na Staroměstské náměstí z Bílé hory tisícihlavý zástup účastníků,“ pokračují Národní listy. „Pojednou přišla ke smutně proslulému mariánskému sloupu společnost osob ozbrojených silným, mnoho metrů dlouhým provazem a žebříky. Někteří z účastníků vylezli na sloup, upevnili naň onen provaz a na jeho konci postavilo se asi padesát osob, které měly za úkol sloup strhnouti.“

Zdroj: Reflex, 28. 4. 2017, https://www.reflex.cz/clanek/causy/88071/mariansky-sloup-rozkurazeni-ha…